Historie objektu

Pěchotní srub T - S 1a byl vybudován jako spousta jiných pevnostních objektů v letech 1935 - 1938 jako součást pevnostního systému budovaného na obranu tehdejší Československé republiky. Byl postaven v rámci podúseku 1/V Zbečník, jako pravostranný pěchotní srub II. třídy odolnosti palebně navazující na svého pravého souseda N-S 93b.

Jeho betonáž proběhla 6. – 10. prosince 1937 v celkové kubatuře 1262 m3. Stavbu prováděla stavební firma Ing. Filip Praha, v celkové hodnotě 929 612 Kč. Hlavní výzbroj objektu tvořila smíšená zbraň L1 a dvojče těžkých kulometů vz. 37. Vedlejší výzbroj objektu tvořily tři lehké kulomety vz. 26. Dva byly umístěny ve střílnách pod betonem a jeden ve zvonu. Zbraň L1 výrobního čísla 197 byla do objektu namontována v květnu 1938. Objekt byl dále vybaven zvonem pro lehký kulomet (ZN) v.č. 42 a díky dobrému výhledu také pozorovací kopulí (ZP) v.č. 158. Oba zvony dodaly Vítkovické železárny 20. září 1938. Následně došlo k jejich osazení do objektu. Váha pozorovacího zvonu činila 19,8 tuny a zvon pro lehký kulomet vážil 20,2 tuny.

Objekt měl při zářijové mobilizaci roku 1938 poměrně vysokou bojovou hodnotu, přestože nebyl zcela dovybaven. Lze se tedy právem domnívat, že by úkol, ke kterému byl vybudován, pravděpodobně splnil. Po Mnichovském diktátu zůstal objekt, spolu s několika dalšími objekty Náchodského úseku, na území okleštěné republiky. Po kapitulaci začala postupná demontáž vnitřního zařízení a odvoz překážek do vnitrozemí. Výzbroj byla v objektu ponechána do listopadu 1938. Likvidační práce na podúseku 1/V postupně probíhaly, až do březnové okupace zbytku republiky. 

Po okupaci republiky se stal objekt T - S 1a, jako většina ostatních, cílem Německé armády. Postupně byly vytrženy oba zvony a střílny hlavních zbraní. Následně se stal terčem ostřelování německých dělostřelců. Vzhledem ke svému poškození objekt po válce chátral a jeho okolí začalo být postupně využíváno jako skládka. Od roku 2009 probíhá postupná rekonstrukce.